Slovenská ľudová |
Když sem plela len |
Když sem plela len, něvěděla sem, čo mně moje srdce bolí; že mně muoj milej vypoví, něvěděla sem. Když sem plela mák - škoda nastokrát, škoda toho milování, že nětrvá do skonání, škoda nastokrát! Až ty půjdeš k nám, něpricházej sám, pojmi sobě kamaráda, čož já budem tomu ráda, nepricházej sám! V zeleném háji, ta tě čekají, něchodívej, muoj synu, zabijú tě pro milú, ta tě nechají. "Zabijú-li mna, něznám pre koho? Zabijú mna pre mú milú; frajerečku roztomilú, v srdci uprímnú. Pre věrnú lásku mám-li prekážku, něopustím ťa, ty mého serdca perlička, zlatý obrázku. |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 20:22:22 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |