Václav Neckář![]() |
Jak básníci přicházejí o iluze |
Rec: Příroda to vymyslela, pánbůh stvořil a vy se tomu musíte naučit. 1. Klapla školní vrátka, maturitu máš, tak plať, na tenkých křídlech iluzí. Sbohem neviňátka, dospělost je zkrátka stav, už konec dlouhých diskusí. Rec: Starostí lékaře je i to, aby pacient po vyšetření, když se oblékne, měl na sobě vše, co svlékl. R: Chlapec v kterém básník dřímá, učí se teď rány přijímat, láska není rýma, kde že zůstal Šrámkův Splav. Rec: Na maxisukně lze chytit muže s fantazií, na minisukně i zánět vaječníků. D A Fis- H- D A Fis- H- Fis- H- E A7 * Smiř se s tím, nevadí, přijde jiná, pohladí, další jsou v pořadí, co s tím. Rec: Proti této nemoci zná lékařská věda dva léky, bohužel ani jeden nepomáhá. 2. K čemu plané nářky, řekni si jen, byl to šok, zlá rána na křídlech iluzí. Hurá přes překážky, hlavně ať nám vyjde krok, jen blázen žehrá na múzy. Rec: Zkrátka medicína je zábavná věda o smutných věcech. R: Kdo má rozum, rád se přidá, básníci jsou přece třída, štěstí smůlu střídá, kdo se diví, ten je cvok. |
![]() Vytištěno dne: 09. 04. 2025, 01:53:00 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |