Faraon kdysi Dantesův (Danglars, Danglarsová, námořník)

Faraon kdysi Dantesův
co krouží kolem útesů
teď už je pašeráckou lodí
a pětkrát tolik nám to hodí
 
Pro námořníka nóbl vobrat
a Danglars ví, jak druhý vobrat
Jen vzůru, žraloci všech zemí
kdo by se Poseidona bál
kdo nahrabal si, ten se tlemí
protože už si nahrabal
 
Ty poctiví jsou vzhůru bradou
anebo dávno nezvěstný
Jó teď svět patří těm, co kradou
což pro čestný je bolestný
 
Zatímco mužstvo normální
svý mozky šnapsem zkapalní
já díky starým dobrým stykům
svou kořist prodám překupníkům
Ty neptaj se na původ zboží
zisk na všech stranách z vůle Boží
 
Ty místo hlav maj hlávky zelí
jen v prackách sílu medvědí
jsou alkoholem zpitomnělí
že ošidí je, nevědí
 
Ty, tupče, nemusíš se ježit
že ujídám z tvejch koláčů
Já kradu, protože chci přežít
na rozdíl od všech boháčů
 
Hej, šéfe, nedostal jsem žold!
Propils ho, seš jak stoka.
Já chcípnu žízní!
Chcípneš holt
Ani floka !
 
Ať jdou ty druhý po žebrotách
ty, co jim šplouchá na maják
Život je vo tom, kams to dotáh
a nezáleží na tom, jak
 
Že jeden sel a druhej sklízí
tak už to chodí na zemi
Cizího nic mi není cizí
však co je moje, to je mý
 To je mý
Kdo nahrabal si, ať se zubí
svý díry zlatkou zalátá
až jednou skončí v podpalubí
bude se zubit zubatá


Svět stvořenej byl pro zlodějnu
pro schopnou hordu protřelou
a co se tejká Božích mlejnů
ty zas tak často nemelou.
ty zas tak často nemelou.