Serenáda při kytaře

Slyšíš-li serenádu na moři znít 
snad vzpomeneš na onu noc 
tak plnou krás svět kolem nás 
jak tonul v měsíční noci. 

A když si připomeneš ten krásný čas 
prožiješ ve snu zas tu noc: 
Jak byl jsi mlád a tehdy snad 
měl jsi mě upřimně rád. 

V dálce kytara zní 
tiše o lásce zpívá si tmou. 
A já vzpomínám zas 
na tu noc kouzelnou. 

V dálce kytara zní 
tak jak zněla kdys v setmělou dál 
když jsi roztoužen sám 
prvně v náruč mě vzal. 

Moře jak chrám 
na něm měsíční zář 
tiše připlula k nám 
když jsi zlíbal mou tvář! 

V dálce kytara zní 
zpívá tichounce o lásce nám 
leč ten překrásný čas 
je ten tam je ten tam. 

Od oné noci jež je vzpomínkou jen 
jako bych snila krásný sen 
srdce mé ví že pouze ty 
bys mohl štěstí mi dáti. 

Chtěla bych zapomnět na dávný ten čas 
a nevzpomínat na tu noc 
leč srdce mé tak bláhové 
touží jen po lásce tvé. 

V dálce kytara zní 
tiše o lásce zpívá si tmou. 
A já vzpomínám zas 
na tu noc kouzelnou. 

V dálce kytara zní 
tak jak zněla kdys v setmělou dál 
když jsi roztoužen sám 
prvně v náruč mě vzal. 

Moře jak chrám 
na něm měsíční zář 
tiše připlula k nám 
když jsi zlíbal mou tvář! 

V dálce kytara zní 
zpívá tichounce o lásce nám 
leč ten překrásný čas 
je ten tam je ten tam.