Antonín Ille ml. / Jan Baštík |
Nejkrásnější úsměv |
1,2,3; a PŘEDEHRA 8 taktů Vítá nás nedělní odpoledne, maminky vyšly do parku, vedle nich děti neposedné sluní se v kočárku. Kos usedl na stříbrnou sosnu, o novém jaru zpívá si, děti se lehce hrouží do snů, které jim padly na řasy. Když z jara v sadech první stromy pučí a dívky klopí oči nevinně, tu mámy berou děti do náručí a něžně je chovají na klíně. :S: Když z jara v sadech stromy tonou v květu a dívky mají tvář jak z perleti, tu mámy vyřknou nejněžnější větu, když sklánějí se nad děti. Ve chvíli když je k ňadrům vinou, slova se podobají zpěvu, lehounce, lehce ze rtů plynou, dozní a přejdou do úsměvu. A my jsme svědky kouzelného děje, který nám krášlí teplý jarní den, vždyť když se žena na své dítě směje, pak je to ten nejkrásnější úsměv žen. B R U M E N D O F I N E SOLO ORCHESTR 16 taktů D.S. al FINE :S: |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 18:56:01 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |