Nejsi obyčejná

Bb                  Eb 
Víš, Ty vůbec nejsi obyčejná,
Bb                   Eb
v Tvé tváři je vždycky radost zřejmá,
     F            Bb
svýma očima se stále ptáš.
Bb                   Eb
Máš dar už jen tím svým 
Bb                Eb
dát člověku chuť se chvíli zasnít,
      F                    Bb
aspoň já bych hrozně chtěl, co máš.

Ref:
          Eb      F
Snad jenom Tvou zásluhou
     Dmi          Gmi
měním styl jenž jsem měl,
   Cmi         F
usmívám se hloupostem,
     Bb            Bb7
na kterých jsem dříve lpěl.
     Eb        F
Obyčejná... vůbec ne,
      Bb            Eb C
to co máš to chtěl bych mít.
        Bb          F    Bb(Eb)
Teď bych chtěl s Tebou být a snít.


Víš Ty vůbec nejsi obyčejná
a máš-li pocit, že jsi stále stejná, 
tak se na mě podívej, ať víš
čí podobu moje oči mají, 
v čem se naše slova podobají.
Jenom poslouchej a rázem víš.

Snad jenom Tvou zásluhou,
měním styl, jenž jsem měl,
usmívám se hloupostem,
na kterých jsem dříve lpěl.
Obyčejná... vůbec ne,
to co máš to chtěl bych mít.
Teď bych chtěl s Tebou být a snít.

Snad jenom Tvou zásluhou,
měním styl, jenž jsem měl,
usmívám se hloupostem,
na kterých jsem dříve lpěl.
Obyčejná... vůbec ne,
to co máš to chtěl bych mít.
Teď bych chtěl s Tebou být a snít.