Jan Werich |
Chyby |
Jen kdyby lidi nepáchali pořád stejné a staré chyby, a zvykli si, že jeden druhého vždy šidí, bylo by na světě o tolika míň hádání, jenže ti lidi by nebyli lidi, kdyby neměli chyby, a ti, kteří by tu bez chyby zbyli, na co by tu vlastně byli a k čemu by tady žili bez chybování? Vždyť přece chybami se každý člověk učí, když právě za ty chyby ve vězení bručí a když ho při sezení ve vězení svědomí mučí, tak se učí, že chybu spáchal, že se chytit nechal a proto teď bručí, tím pádem se ve vězení něco naučí. Ovšem tomu, komu není shůry dáno, bohužel ani chyby dělat není přáno, protože stojí psáno, komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí, takže chyby může dělat chytrý, nikdy však hloupý, protože hloupý si za chyby nic nekoupí. Každý má právo a je mu zdrávo, když se mu zlíbí, dělati chyby! Protože chybami se každý člověk učí, když chybou spáchanou za novou chybu ručí a protože ty lidi, co stydí dělat chyby, nejsou lidi protože se tihle lidi o zkušenosti z té chyby stydí, ovšem že jinak by to vypadalo kdyby, což ovšem je nemožné, lidi byli be chyby. Zdroj: Jan Werich, odposlechnuto r. 1947, zpívali jsme ji v mládež. souboru. |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 19:16:55 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |