Já miloval

Kdo ví, má milá, kdo ví, zda nám čas jednou to poví,
proč ten náš růžový sen, tak zašel jak mlhavý den.
Zase budem si cizí, ze srdcí láska nám zmizí,
a přec ten obrázek tvůj na památku z duše mi nevymizí.

Já miloval, tolik tvé oči černé
a mnoho let tak vroucně pro ně žil.
Já miloval a věřil že jsou věrné,
a přece mně je jiný odloudil.
Konec je krásných dnů, lásky a marných snů,
my dva už svou cestu víc nenajdeme.
Konec je mámení, štěstí i soužení,
my dva už se nikdy víc nesejdeme. 

Já miloval tolik tvé oči černé
a mnoho let tak vroucně pro ně žil.
Já miloval a věřil, že jsou věrné,
a přece mně je jiný odloudil.
Konec je krásných dnů, lásky a marných snů,
my dva už svou cestu víc nenajdeme.
Konec je mámení, štěstí i soužení,
my dva už se nikdy víc nesejdeme.