Sylvie

Sylvie nemá čas, Sylvie chvátá, nechce si vzít telefon.

Sylvie nemá čas, Sylviin táta, mi pouze řek dnes přijde on.

Sylvie nemá čas, Sylvie čeká, ten příští má hlas jako zvon.

A tak já svým bručením nezměním nic,

jen za těch pár, minut smím říct.



Sbohem Sylvie, bez snů se nežije, už víckrát nezavolám.

Tak sbohem Sylvie, dávno je konec to znám.



Sylvie nemá čas, Sylvie trpí, že nejde a má zpoždění.

Sylvie nemá čas, má v očích chrpy, a v nich modravý trápení.

Sylvie nemá čas, nervozně hladí svý spánky a tvář v dlaních mých.

A tak já svým bručením nezměním nic,

jen za těch pár minut smím říct.



Sbohem Sylvie bez snů se nežije, už víckrát nezavolám,

tak sbohem Sylvie, dávno je konec to znám.



Sylvie už má čas, volala ráno, že byl to jen vtípek a šprým.

Sylvie už má čas, tím je vše dáno, a příběh se rozplynul v dým.

Sylvie už má čas, Sylvie chvátá, já telefon svůj vyvěsím.

Neboť vím, svým bručením, nezměním nic.

Jen za těch pár minut smím říct.



Sbohem Sylvie, bez snů se nežije, já nejsem typ ke tvým hrám.

Tak sbohem Sylvie, dávno je konec to znám.