Já svý pády znám

Kdo zná mě trochu víc - ženu zkušenou 
a osudem tak zkoušenou, vůči dnešku jinou.
Se sádrou na měsíc věčně odřenou
na rukách i v kolenou a převážně svou vinou.

Jak léta jdou, sílu mám 
čelit stále dalším špatným náhodám.

Já, která léta už svý pády znám
odvážná svým blízkým se zdám.
Zážitky chrání mě, následný pád předvídám 
a nechci se vzdát, já nesmím se bát.

Nemůže nikdo říct, že se nestanou náhody, 
z nichž nevstanou věci, které těší.
A já v klidu jsem víc každou vteřinou,
když děti jdou ven s peřinou a z balkónů se věší.

Jak léta jdou, sílu mám 
čelit stále dalším špatným náhodám.

Já, která léta už svý pády znám
odvážná svým blízkým se zdám.
Zážitky chrání mě, následný pád předvídám 
a nechci se vzdát, já nesmím se bát.

Ta na to má, ta to dá, my to víme, 
víme - ona to zvládne!
Ta na to má, my to víme, víme!

Já nesmím se bát.

Ta na to má, ta to dá, my to víme, 
víme - ona to zvládne!
Ta na to má, my to víme, víme!

Já nesmím se bát.

V záplavě pírek teď já sílu mám,
že zvládnu to - ví Bůh jen sám.
Úspěchů dráhu sem tam kříží pád,
do díla však mám chuť se dát,
Do díla se dát!