Pod skálou s kytarou

1)
Když jsem šel jednou tou cestou pod skálou,
potkal jsem hezkou dívenku s kytarou.
Jak se tak koukám, vidím, že klopýtla,
z kytary nová struna jí ulítla.

Ref.
Jó, jó, tak už to chodívá,
kytaru má, a přece nezpívá.
Jó, jó, tak už to chodívá,
jó, jó, tak to chodí.

2)
Nad polem v dálce lítali skřivani,
ta dívka pláče, neboť má po hraní.
Řek´ jsem si : hochu, ona snad netuší,
že ani trochu slzy jí nesluší.

3)
Sedla si na zem, já koukal z povzdálí,
jak se jí slzy po tvářích kutálí.
Skřivani v dálce o závod pěli dál,
mimo tu dívku já jsem nic nevnímal.

4)
Plakal nejmíň dobrých pět minut snad,
já jejím slzám nemoh´ jsem odolat.
Přišla má chvíle, aniž jsem zaváhal,
namísto struny, známost jsem navázal.

5)
Až cestou jednou půjdete pod skálou,
potkáte dívku se mnou a s kytarou,
kytara s námi ještě moc neladí,
ale nám dvěma to vůbec nevadí.

Rf.
Jó, jó, tak je to na světě,
když dívčí pláč hlavu vám poplete,
jó, jó, já vím, že řeknete:
jó, jó, tak to chodí.