Vůně příštích cest

 G             D 
 Že vázla řeč, tak jsem si za stůl sed 
 C             G
 učil ji karty hrát 
 D
 pak jsem řek vtip , jenže se nepoved
 C                 G 
 sám jsem se musel smát 

              C            G D     G    C G
 Když jsem jí mával časným ránem v šest 
        C             G   D    G        C G
 voněla vůní marných, příštích cest 

 G             D 
 začla mi svá, tajemství svěřovat
 C                G 
 z ničeho nic jen tak 
               D 
 že jistý pán, má-li ji vůbec rád
 C               G
 pak hodně, všelijak

         C           G   D  G        C G 
 A zaslouží si hodně přísný trest 
        C             G    D   G     C G C D 
 voněla vůní marných, příštích cest 


sólo …. G D C G / C D - G D C G 

           C             G D  G      C G
 Je to tak dlouho, že se můžu plést
        C             G   D    G     C G C G D E
 Voněla vůní marných, příštích cest 


Zdvih* A 

A                  E
Zas někdy naschle, řek jsem když autobus
D              A 
konečně byl už zde
A                E
tak čau mi řekla a nehtem na ubrus 
D             A
napsala číslo své 

            D            A   E  A     D A
/: Dávno ne dítě v očích mírnou lest 
          D             A    E   A         D A
   voněla vůní marných, příštích cest/: 2x