Atlantida

Zástupem lidí poutník z dálky vrávorá,
zem, odkud přichází, byla lávou spálená.
Kdo rád se baví, může zpívat, může hrát,
dnes je den, kdy svátek slaví, kdo Atlantidu zná.

Zástupu lidí poutník zprávu svou chce dát,
k útěku vybízí, velkou zkázu předvídá.
Každý dál se baví, každý ji zpívá,
je den, kdy svátek slaví Atlantida.

Země, kde se tančí, 
kde se stále zpívá,
země nádherná.
Země, kde se tančí,
kolik dní ji zbývá,
nikdo nechce znát.

Kráter duní, vítr budí,
prý, že míří k nám Uragán.

V zástupu lidí poutník náhle zůstal sám,
žádný už nevnímá to, že zpátky pospíchá.
Každý dál se baví, každý ji zpívá,
je den, kdy svátek slaví Atlantida.

Země, kde se tančí, 
kde se stále zpívá,
země nádherná.
Země, kde se tančí,
kolik dní ji zbývá,
nikdo nechce znát.

Kráter duní, lávu budí,
prý že přijde k nám Uragán.

Dál se tančí, proroctví se můžem smát.
Ještě se tu tančí, ještě dál se tančí, nikdo nejde spát.
Ještě se tu zpívá, kolik dní mu zbývá, nikdo nechce znát.
Ještě se tu tančí, ještě dál se tančí, nikdo nejde spát.
Ještě se tu zpívá.
Ještě se tu tančí.
Ještě se tu zpívá.