Falešný měsíc

Jednou chodila sem nocí 
když tu vidím krásný kout 
přes kapradí do rákosí 
mohla sem tam nakouknout 
kolem černé stíny stromů 
černé nebe plné hvězd 
shora posvítil mi měsíc 
na nejhezčí ze všech cest 

Líbil se mi moudrý měsíc 
chtěla sem ho sama mít 
tak sem pod něj rozprostřela 
jemnou od pavouka síť 
čekám jen až se ho zmocním 
život bude plný krás 
v tom to zašumělo kolem 
stříbrný svit náhle zhas 

Silný vítr stromy houpá 
z dáli ozývá se hlas 
mám hvězd celé černé nebe 
těm patří můj věčný jas 
tak zpět hledám modré dálky 
v duši divný pocit mám 
navždy ztrácím cestu zpátky 
zajatcem sem v šedých tmách