Malá květinka

Chvíle jdou 
smutek pad přes můj práh 
rosa na květinách 
je slzou zbloudilou. 

Já už vím 
srdce však nevěří 
slovům chladným a zlým 
ztraceným u dveří 
do květů listopad 
vdechl svůj šedý dým 
tys jen jaro měl rád 
já vím. 

Chvíle jdou 
ve ztichlých zahradách 
bledý květ uvadá 
jak láska nás dvou. 

Do rozkvetlých 
zbude vzpomínek pár 
věř je hřích 
chtít jen jaro a žár a jít. 

Bezmezná 
je dálka lidských cest 
tajemství věčně kvést 
jen láska zná. 

Do rozkvetlých 
zbude vzpomínek pár 
věř je hřích 
chtít jen jaro a žár a jít. 

Bezmezná 
je dálka lidských cest 
tajemství věčně kvést 
to láska jen zná.