Pavel Bobek / Kris Kristofferson / Zdeněk Rytíř![]() |
Tak já se loučím |
** INTRO ** Jak monzun prošel jsem celý svět a velkoměsto znám už nazpaměť ve všech žil jsem sám chladný jak jižní pól, možná víc Mě žádná žena dlouho nezdrží mám svůj cíl, dokud dýchám mám proč žít neznám smůlu, smutek a kašlu na světa bol Jediným zákonem mi bylo chladné ráno v kterém začínala má nová pouť na hrázi přístavní, kde jsem postával jak prázdný šíf Dálka nekonečná, to se jen krásné říká dokud nezkusíš jak já po ní plout skončí tam, kde tvé kroky zastaví dívčí boky probudí tvé svědomí Tak já se loučím, už mě nebudete vídat loučím se svým soužením, loučím se že nechci města střídat pozítří se ožením, je, pozítří se ožením ** MEZIHRA ** Já měl jsem to ráno v krvi od dětských let znal jsem pouze cesty tam a žádnou zpět a mé rodiče to trápilo, že dělal jsem si jen co jsem chtěl pro mě klid byl vždycky velkou neznámou někdy jsem se chtěl vrátit domů za mámou a říct jí co tenkrát v mládí jsem říct neuměl Jediným zákonem mi bylo chladné ráno v kterém začínala má nová pouť na hrázi přístavní, kde jsem postával jak prázdný šíf Dálka nekonečná, to se jen krásné říká dokud nezkusíš jak já po ní plout skončí tam, kde tvé kroky zastaví dívčí boky probudí tvé svědomí Tak já se loučím, už mě nebudete vídat loučím se svým soužením, loučím se že nechci města střídat pozítří se ožením, je, pozítří se ožením |
![]() Vytištěno dne: 18. 04. 2025, 20:13:09 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |