Netoužím po lustrech z křišťálu

Emi G D Emi G D 

 
    D                Hmi         D 
Můj vlak má z jisker nad komínem květ 
     D          Hmi          D 
zvuk výhybek mi stáčí pohled zpět 
      Emi        G               D 
o moc bohatší se vracím z toulek svých 
       Emi        G              D 
nesním o přepychu a mám na rtech smích 

 
Znám dálnice i světla velkých měst 
má kytara zná tóny dlouhých cest 
rytmus vlaků i blues lopatkových kol 
všechny písně které vrací klenba hor 
 
      D             Hmi 
R: už vím proč lidé sní když píseň vlaků zní 
     G                      A 
   a vidím měsíc mezi mraky plout 
        D              Hmi         D 
   znám cesty po nichž musí člověk jít 
     D         Hmi         D 
   i údolí kde písně mohou znít 
          Emi           G         D 
   proudy řek  co  mají lesky korálů 
         Emi         G                D 
   a tak netoužím po lustrech z křišťálu 
 
Emi G D Emi G D 
 
R: Už vím proč lidé sní když píseň vlaků zní 
   a vidím měsíc mezi mraky plout 
   můj vlak je ten ve kterém můžeš snít 
   má dlouhou kolej jako bílou nit 
   v něm myslím na to všechno co mám rád 
   když vidím měsíc nad kolejí plát 
 
D Hmi D Hmi D Emi G D Emi G D 
( sólo sloka ) 
 
R: už vím proč lidé sní když píseň vlaků zní 
   a vidím měsíc mezi mraky plout 
   znám cesty po nichž musí člověk jít 
   i údolí kde písně mohou znít 
   proudy řek  co  mají lesky korálů 
   a tak netoužím po lustrech z křišťálu 
   a tak netoužím po lustrech z křišťálu