Samba Di' Pergola Roma

Tehdy jsem byl malej, blbej
kluk, co nikdy neměl holku.
Flákal jsem se po ulicích, 
občas tajně kouřil v parku.

Vona byla krásná, černá,
mohla klidně bejt má máma.
Pozvala mě k sobě domů,
náhodou prej byla sama.

Povídá mi: "Neboj, bude to fajn, uvidíš.
Malý, bílý kluky já mám stejně nejradši."

R: A pak jsem v ní najednou byl,
   vo tom se mi jenom zdálo,
   ani jsem to nepočítal
   a jí to bylo pořád málo. 

A pak jsem v ní najednou byl,
vo tom se mi jenom zdálo,
ani jsem to nepočítal
a jí to bylo pořád málo. 

Byla na mě milá, hodná,
voněla jak růže z pouti.
Ďála se mnou divný věci,
celej svět se při tom zhroutil.

Na stole pak nahá stála,
viděl jsem ji ze všech stran.
Lepší ženskou já už asi
stejně nikdy nepotkám.

Povídá mi: "Neboj, bude to fajn, uvidíš.
Malý, bílý kluky já mám stejně nejradši."

R: A pak jsem v ní najednou byl,
   vo tom se mi jenom zdálo,
   ani jsem to nepočítal
   a jí to bylo pořád málo. 

A pak jsem v ní najednou byl,
vo tom se mi jenom zdálo,
ani jsem to nepočítal
a jí to bylo pořád málo. 

MEZIHRA

R: A pak jsem v ní najednou byl,
   vo tom se mi jenom zdálo,
   ani jsem to nepočítal
   a jí to bylo pořád málo. 

A pak jsem v ní najednou byl,
vo tom se mi jenom zdálo,
ani jsem to nepočítal
a jí to bylo pořád málo.