Jakub Smolík / Zdeněk Barták / Richard Bergman |
Svět je záhadnej |
Život má tak někdy zvláštní děj, je v něm štěstí, je v něm beznaděj, snad i proto vím, že stojí za to žít. Když máš pocit, že se hroutí svět, není důvod druhejm závidět, dnem i nocí zoufat, toulat se a pít. Proč mít v každým slově hadí jed, čas jen schválně hloupě zabíjet, v tváři obraz mít jak nebe před bouří. Proč si nesmejt vrásky z obočí, věřit, že se všechno otočí, vždyť žít není žádnej hřích. Já slýchám, co dýchám, svět je záhadej. Ať říkám, co říkám, svět je záhadnej. Ten svět už tady dávno byl, já jsem v něm zkrátka narodil a řek si: Tady budu žít. Dál slýchám, co dýchám, svět je záhadnej. Ať říkám, co říkám, svět je záhadnej. |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 17:03:33 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |