František Svojík / Vladimír Eddy Fořt |
Fakír |
Brahmín mladý už skoro hlady kudlu upískal že chtěl inu být mužem činu fakirem se stal. Koberec si uvít dal nejed týden a jen spal slyšte starou legendu jak zázrak udělal. Used fakir na koberec a tajemně mručel: A' E' I' O' U'. Lid mu házel rupie a rozčilením hučel: A' E' I' O' U'. Dav stál jako mumie když se fakir zved' on však sebral rupie pak si znovu sed. Lid byl celý skoprnělý fakir dál si mručel: A' E' I' O' U'. Už byl fakir vousatý a ještě světem chodil: A' E' I' O' U'. Občas někde na rohu si špagát k nebi hodil: A' E' I' O' U'. Šplhal po něm výš a výš jak si kdo zaplatil až se jednou vyšplhal a už se nevrátil. Fakir čeká teď u nebe by ho někdo shodil: A' E' I' O' U'. Pro ten skutek včas že neutek' s lidem hádku měl známou zkazku lézt po provázku vzkřísit fakir chtěl. A jak ho to napadlo koupil šnůru na prádlo slyšte starou legendu jak to s ním dopadlo. Už byl fakir vousatý a ještě světem chodil: A' E' I' O' U'. Občas někde na rohu si špagát k nebi hodil: A' E' I' O' U'. Šplhal po něm výš a výš jak si kdo zaplatil až se jednou vyšplhal a už se nevrátil. Fakir čeká teď u nebe by ho někdo shodil: A' E' I' O' U'. |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 20:02:51 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |