Jiří Vrána / Miloš Čepelka |
Zvonička s voničkou |
1. U staré zvoničky s dřevěnou stříškou, jen jsem tě uviděl, změnil se svět. Ty ses tam skláněla nad pampeliškou, zrudla jsi jako mák a já jsem zbled. Slunce hřálo jako v létě,i když byl máj, hledělas maloučko stranou, písní skřivančího párku zněl celý kraj, láska k nám vcházela slavnostní branou. 2. U staré zvoničky s dřevěnou stříškou, jsou už jen otisky zmarněných let, Měřím tam život svůj blankytnou výškou, čím jsem se provinil a v čem sae splet. Dokud jsi tu byla se mnou, to jsem se smál, o smutku neměl jsem zdání, zmámen z nebe spadlým štěstím hazard jsem hrál, proč jeden druhého tak snadno zraní? R: Zvonička s voničkou, kterous tam dala do štíhlé vázy tenkrát v ten den, zvoní a voní, jak sis to přála jsou pro mne víc než je splněný sen. Zvonička s voničkou bim bam a vůně, láska je královna na zlatém trůně. Každý den z večera docházím k nim, vzpomínám na tebe o tobě sním. |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 19:42:09 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |