V bufetu

    C                   G/H
1. Jen nechte trpaslíka Ondřeje,
    Ami                    Emi
   jen ať si dá, co hrdlo ráčí,
   Ami      F            C    Emi7   A7
   ať se, chudák malej, taky jednou poměje,
     D7                   G
   všechno platím, a tak: o co vlastně kráčí.

2. Jídlo je nejlepší lék na lásku,
   v tomhletom mám už trochu školu,
   když jsem ho našel, jeho život visel na vlásku,
   vrhnul se v zoufalosti ze psacího stolu.

    F        G         C     Ami
R: Srdce má rozervané na hadry
     Dmi      E         Ami
   pro jednu trpaslici ze sádry,
    G#7                    C           A7
   byla tak krásná, až se věřit nechtělo,
    D7                     G
   jako by ji uplácal sám Michelangelo,
    F        G        C    Ami
   nosil jí rybízové korálky,
    Dmi     E          Ami
   koukala nepřítomně do dálky,
    G#7                    C          A7
   tak velkou láskou ji, chudák, zahrnul,
    D7               G
   že by se i kámen nad ním ustrnul,
              C
   ale sádra ne.

3. Tak, prosím, nechte toho Ondřeje,
   jen ať si dá, co hrdlo ráčí,
   když už mu osud v lásce zrovna dvakrát nepřeje,
   všechno platím, a tak: o co vlastně kráčí.

4. Ať jsme velký nebo maličký,
   na jedný lodi všichni plujem,
   koukejte, jak mu jedou laskonky a chlebíčky,
   než končit s životem, je lepší dostat průjem.

R: