Michal Hrůza / Klára Vytisková |
Duše do vesmíru |
Copak se to stalo? Něco se nám zdálo. Skutečnost či sen? Jsem z toho složen trochu rozložen. Najednou tu není to uvnitř těla chvění. Zmizelo zapomnění. To naše bezstarostné snění. G Emi Vždyť letí do vesmíru, D jen duše, která v míru G Emi nechává se vést D a chce se dotknout hvězd, jen jeden dotyk dlaní, nás možná nezachrání, ale natáhneme ruce, dokud nám bijí srdce. Najednou tu není , to sezení a chtění, zmizelo zapomnění, neboj se ještě se to změní, změní, změní. A letí do vesmíru, jen duše, která v míru nechává se vést a dotýká hvězd, jen jeden dotyk dlaní a splní se ti přání, tak natáhneme ruce dokud nám bijí srdce. Vždyť letí do vesmíru, jen duše, která v míru, nechává se vést a chce se dotknout hvězd, jen jeden dotyk dlaní nás možná nezachrání, ale natáhneme ruce dokud nám bijí srdce. |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 14:46:28 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |