Dívkám

Stůj, stůj, stůj, stůj, stůj, stůj,
stůj, stůj, stůj, stůj, stůj, stůj

Kam pospícháš, dívko, hej, 
v pase jako ocún útlá, 
jsi téměř uměleckým dílem, 
zjevem, řečí, 
věk ještě štěněčí 
a teď už vdávat máš se v bílém 

Snad nechceš pro komfort, jenž svádí 
hned ztrácet mládí 
i půvab svůj, 
stůj, stůj, stůj, stůj, stůj, stůj

Je ti málo zim a málo let, 
lásku miluješ z filmů 
a víno znáš jen bílé stolní 
a ten tvůj Romeo, 
jak se ti zamkne ooo, 
zatímco my jsme všichni volní

I kdyby peněz měl jak housat, 
proč nudou kousat máš se jen s ním

R:
Žij dál a pár let hledej, 
jak pták po nebi pluj, 
jen tak se spoutat nedej, stůj, stůj, stůj, 

R2:
Svět náš bys oplakala 
a nám by chyběl tvůj, 
tak jak, počkej malá, stůj

Když jdeš, 
tak všichni znalci žasnou 
nad holkou krásnou, 
tak co ti schází

Jsou vás, jsou tu
dívky ze všech koutů, 
asi jsou vás tucty, 
jimž teď zpívám, 
bez vás šedne pláž, 
škoda je vás pro sobáš, 
věřte jako já jen volným hřívám

Nechte nás jíst po kantýnách 
a volat v džínách na každou z vás

R:
R2:
Tak zůstaň tajemná a stejná,
krom obyčejná, 
šanci dej nám, nám všem, 
i když jsou nás hejna
R2:
Stůj, stůj, stůj, stůj, stůj, stůj,
stůj, stůj, stůj, stůj, stůj, stůj