Vesničko má pod Šumavou

Štěstím blahem mým jediným je rodná víska má. 
Pod Šumavou u pralesu objata je horama. 
Tu ve škole pan učitel nás učil číst a psát. 
A v kostelíčku pan farář modlit se a boha znát. 

Vesničko má pod Šumavou s poezií tak dumavou. 
Jak v pohádce o tobě sním tys jediným pokladem mým. 
Vesničko má pod Šumavou s poezií tak dumavou 
jak v pohádce o tobě sním tys jediným pokladem mým. 

Když po týdnu nám nastane zas boží neděle 
tu scházíme se k besedě za zpěvu a vesele. 
A tu sedáme po březích v zelené travičce 
kudy pospíchá Vltava k naší Praze matičce. 

Vesničko má pod Šumavou s poezií tak dumavou 
jak v pohádce o tobě sním tys jediným pokladem mým. 
Vesničko má pod Šumavou s poezií tak dumavou 
jak v pohádce o tobě sním tys jediným pokladem mým.