Vítek Havliš |
Léto |
Léto mi sílu dá a rozhoupá tvoje mládí, tím mládím chci se hřát a jen tak proplouvat, to mě svádí. Já mám to taky rád tak pojď mi dát svoje mládí, já chci si s tebou hrát a taky prozkoumat co mě svádí. V písku můžem se líbat, v písku dárek svůj schováváš. R: Jsi slunce, který mám, jsi stínem, kterej znám, a po kterým tak rád usínám. Jsem kousek tvýho já, jsem blázen co ti dá půlku sebe, když tě objímá. Léto tu sílu má, že poznává naše přání. Já chci tvý tělo mít a možná pochopit, proč mě svádí. V písku můžem se líbat, v písku dárek svůj schováváš. R: Jsi slunce, který mám, jsi stínem, kterej znám, a po kterým tak rád usínám. Jsem kousek tvýho já, jsem blázen co ti dá půlku sebe, když tě objímá. Léto ti sílu dá. Jsi slunce, který mám, léto ti sílu dá. R: /: Jsi slunce, který mám, jsi stínem, kterej znám, a po kterým tak rád usínám. Jsem kousek tvýho já, jsem blázen co ti dá půlku sebe, když tě objímá. :/ Jsi slunce, který mám. Léto ti sílu dá. Jsem kousek tvýho já. Léto mi sílu dá. |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 21:06:33 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |