David Deyl |
Nic nevzdávám |
Padám zas fialovou tmou a sny mý sami sobě lžou, bojím se vážně tentokrát poslední anděl šel už spát. Snažím se oči otevřít. Snažím se zbořit labyrint. Ty víš, ty víš musí to jít. A pak cítím, hvězdy svítí, s nadějí vím,už vím. Že stačí dotek pouhý, stačí pohled dlouhý, nemusím se ptát, zachytíš můj pád, nemusím se ptáááát. Stačí dotek pouhý, stačí pohled dlouhý, dlaní plašíš mráz, svým tělem tvoříš hráz, proti všem zlým hrám. Nic nevzdávám. Nic nevzdávám. Když v hlavě prší celý den, když bloudím domem bez oken, slova jen křídly víří prach, směr se mi ztrácí v uličkách. Snažím se najít sílu žít, snažím se najít v sobě klid. Já vím, já vím musím dál jít. A pak cítím, hvězdy svítí, s nadějí vím, už vím. Že stačí dotek pouhý, stačí pohled dlouhý, nemusím se ptát, zachytíš můj pád, vím to tisíckrát. Stačí dotek pouhý, stačí pohled dlouhý, Teď nemůžu to vzdát, zahodím součet ztrát, víru v sobě mám. Nic nevzdávám. Rec.: Stačí jen krok pouhý, první nádech dlouhý a vím na každý pád, zas najdu sílu vstát a budu bojovat. vohooohohoo vohooohohoo vohohooohoo vohoho vohoho Že stačí dotek pouhý, stačí pohled dlouhý, nemusím se ptát, zachytíš můj pád, vím to tisíckrát. Stačí dotek pouhý, stačí pohled dlouhý Teď nemůžu to vzdát, zahodím součet ztrát, víru v sobě mám. Nic nevzdávám. |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 15:21:09 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |