Ještě spí chata na skále

Když před chatou stojím
a první slunce šíp se do krajáče mlhy ponoří, 	 
pak vzpomínky spojím
až v zlatě tkanou nit a leskem jejím srdce zahoří. 

Ještě spí chata na skále nad řekou 
a není nikdo, kdo by v ní se probudil. 

Jenom prázdnotě smím zpívat píseň svou 
a nikdo nevyjde ven, kdo by pochopil, 
že smutné je ráno, když v krbu je tma, 
nezvoní smích a nejsou k snídani dva. 	 

Ještě spí chata na skále nad řekou 	 
a čeká až jí jednou vzbudí štěstí dvou. 
Ještě spí chata na skále nad řekou 
a není nikdo, kdo by v ní se probudil. 

Jenom prázdnotě smím zpívat píseň svou 
a nikdo nevyjde ven, kdo by pochopil, 
že smutné je ráno, když v krbu je tma, 
nezvoní smích a nejsou k snídani dva. 	 

Ještě spí chata na skále nad řekou 	 
a čeká až jí jednou vzbudí štěstí dvou.