Václav Neckář / Bohuslav Ondráček / Eduard Krečmar |
My to spolu táhnem dál |
1. Brácho můj, kdo vůbec ví, jak jsme tenkrát od dětství hráli ve dvou s harmonikou. 2. Balkon náš byl pódiem tam jsme spolu hráli všem pak šli za ní za muzikou. R: [: My to táhnem dál s tou kamarádkou z mládí :] mockrát sníh už tál a my to spolu táhnem dál a já tě ve všem cítím za sebou. 3. Pódií už známe pár, spoustu laku spoustu kár, už to není jen o hraní. 4. Máš-li žal až ztrácíš dech jen těch nářků bráško nech zajdi za mnou, zajdi za ní. R: [: My to táhnem dál s tou kamarádkou z mládí :] mockrát sníh už tál a my to spolu táhnem dál a já tě ve všem cítím za sebou. 5. V ústraní až začnem stát, přijď si se mnou bráško hrát jen tak ve dvou s harmonikou. R: [: My to táhnem dál s tou kamarádkou z mládí :] mockrát sníh už tál a my to spolu táhnem dál a já tě ve všem cítím za sebou, mám tě za sebou. |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 17:37:09 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |