Půlměsíc

Neusínej, ještě ti mám co říct 
nezhasínej svět kolem nás 
bez tebe je Země jen půlměsíc 
jen popel z doteků řas 

Zahalená do tmy ti zkouším psát 
slova do vět neposkládám 
být si jistá, že mě máš vážně rád 
zatím vítr v dlaních mám 

Zastav se stůj, já jsem osud tvůj 
i když věříš v jeden malý kříž 
zastav se stůj, jsi židle já stůl 
někdo mezi náma staví zlatou mříž 
nesmířím se s tím a zpátky nevrátím 
nic z toho co z nás dělá možný pár
chytly mě do sítí hvězdy co nesvítí
jsem přece sen, co se k ránu ti zdál 

Neusínej, ještě mi máš co říct 
nezhasínej svět kolem nás
bez tebe je Země jen půlměsíc 
jen popel z doteků řas 

Zastav se stůj, já jsem osud tvůj 
i když věříš v jeden malý kříž
zastav se stůj, jsi židle já stůl 
někdo mezi náma staví zlatou mříž 
nesmířím se s tím a zpátky nevrátím 
nic z toho co z nás dělá možný pár 
chytly mě do sítí hvězdy co nesvítí 
jsem přece sen, co se k ránu ti zdál 

Stojí za to chtít od sebe trochu víc 
než pár němejch kouzel z vyslovených vět 
už není cesty zpět, posté a naposled 
vím, že jsi odešel 

Zastav se stůj, já jsem osud tvůj 
i když věříš v jeden malý kříž 
zastav se stůj, jsi židle já stůl 
někdo mezi náma staví zlatou mříž 
nesmířím se s tím a zpátky nevrátím 
nic z toho co z nás dělá možný pár 
chytly mě do sítí hvězdy co nesvítí 
jsem přece sen, co se k ránu ti zdál