Od Šumavy k Tatrám

Kolikrát sám sobě říkám, když se ráno probouzím, 
a tvé oči rozespalé naráz úsměv vykouzlí, 
že vlastně jsem kus blázna, hú, vždyť je to vedlejší, 
a že nejsi příliš krásná, ty jsi ze všech nejlepší. 

R: Od Šumavy k Tatrám, od Košic do Aše, 
   i kdybych sto let pátral a skály přenášel, 
   a od rovníku k pólu kdybych dům od domu šel, 
   vím, že správnou holku, jak jsi ty, bych stejně nanasel.

Jistě někdy je ti líto, věř, i mě to zarazí, 
že občas, i když vím to, že tě mám, si nevážím 
a připadám si hloupý, když tě pak konejším,
tím, že ti kytku koupím, ty jsi ze všech nejlepší. 

R: Od Šumavy k Tatrám, od Košic do Aše, 
   i kdybych sto let pátral a skály přenášel, 
   a od rovníku k pólu kdybych dům od domu šel, 
   vím, že správnou holku, jak jsi ty, bych stejně nanasel.

A tak dřív než píseň zhasne jako půlnoc včerejší, 
říkám, že jsou holky krásné a holky nejlepší. 
A klukům radu dávám, jen nemarněte čas, 
možná, že ta pravá bydlí právě vedle vás. 

R: Od Šumavy k Tatrám, od Košic do Aše, 
   i kdybych sto let pátral a skály přenášel, 
   a od rovníku k pólu kdybych dům od domu šel, 
   vím, že správnou holku, jak jsi ty, bych stejně nanasel.

R: Od Šumavy k Tatrám, od Košic do Aše, 
   i kdybych sto let pátral a skály přenášel, 
   a od rovníku k pólu kdybych dům od domu šel, 
   vím, že správnou holku, jak jsi ty, bych stejně nanasel.