Nic víc

Můj malý chlapec přišel dneska před večeří do kuchyně
a podal mi kus papíru, na který něco napsal,
tak jsem si utřela ruce do zástěry a začala číst,
no a tam stálo:

zametl dvorek - 20 korun,
stlal si sám postel celý týden - 30 korun,
dvakrát utřel mádobí - 8 korun,
třikrát hlídal mladší sestru - 10 korun,
vynášení odpadků - 4,5 za pochvalu ve škole - 30 korun,
vyvenčil psa 3,20 - celkem 105,5

Tak jsem tam stála a koukala na něj
a hlavou se mi honilo snad tisíc myšlenek,
pak obrátila papír, vzala tužku a začala psát.

Devět měsíců tenkrát,
já s láskou Tě nosila - nic víc....
a pak po nocích v nemocích
nebe jsem prosila nic víc....
to mě snad stálo jen čas a možná pár vrásek,
co k tomu říct.....

Snad že láska se splácí,
zas jen stejnou láskou nic víc....
hlavní odměnou mou je,
když věci ti jdou nic víc....
to že sdílíme spolu,
díl štěstí i bolu nic víc....

Zdarma šít denně prát a vařit co máš rád,
to nic není.....
každá láska i Tvá zas jen láskou se cenní,
nic víc....

Když dočetl, tak papír zmačkal a schoval do kapsy,
sklopil halvu tak jak to dělá vždycky,
když má slzy na krajíčku a řekl, mami,
Ty ale víš, že tě mám moc rád!

Každá láska se splácí, zas jen stejnou láskou nic víc....