Vážný rozhovor v předsíni

On:
Nosil jsem ti růže i na jaře bez,
kvůli Tobě jsem přes ploty lez,
byl tam strážný a někdy i bez.
kouření jsem nechal i nádobí myl,
už Ti ani nevím kdy víno jsem pil,
jsem teď vážný, jen Ty jsi můj cíl.
Ona:
A ten cíl, měl by přijít blíž,
pán když láskou splál,
On:
jak to víš co jsem si přál
Ona:
protože se tváříš jak démon i mnich.
On:
uklidil jsem předsíň i nákup jsem stih
Ona:
vidím, že i okna jsi myl,
tak zpívej mi dál, jé, ty jsi můj cíl
On:
Ač se ti to nezdá, tak je tomu tak,
Ty jsi moje hvězda, však Ty i můj zrak deštěm zkrápíš,
jsi bouřkový mrak.
Ona:
nevyčítej hvězdám, že strácejí svit,
já se přece nezdám a sdílíme byt,
když mě trápíš tak odmítám snít
On:
všechno je mi jasné, já čekám Tvůj soud.
Ona:
všude v bytě shasnem, ať neběží proud
On:
tak koukni oknem co je tam hvězd, smím - li se ptát?
Ona:
můj milý to víš
On:
co k věčeři jest!
Ona:
v ledničce máš salám! tak to máte vždycky,
když promluví muž, náhle poeticky,
Vy myslíte už - teď jsem v ráji a on vezme nůž.
On:
více, než někdo tuší mám svou ženu rád,
po splynutí duší však mám největší hlad!
Ona:
salám krájí a mě se chce smát
Oba:
kolem nás planou dnem i tmou, krásná souhvězdí,
rozhoří spouty malých zdí
On:
ať so občas hřímá, vždyť nám je to fuk
Ona:
ty jsi vlastně príma a báječný kluk
On:
a ty jsi moje královna pih, oheň i sníh
Ona:
a ty jsi můj hřích.
On:
a ty jsi můj cíl.
Ona:
a já jsem ta co se hádá.
On:
já málem bych zpych.
Ona:
zkus přeplavat Nil.
On:
já mám Tě moc rád.
Ona:
a já ráda.
On:
a ty jsi můj hřích.
Ona:
a ty jsi můj cíl.
On:
a já jsem ta co se hádá a málem bych zpych.
Ona:
zkus přeplavat Nil.
On:
já mám Tě moc rád.
Ona:
a já ráda.