Náruč planejch růží

Hmi                       G
Šedej zimní den, kdy psa bys nevyhnal,
      F"mi                        Hmi
jen ptáci plují pod tíhou oblaků, 
Hmi                                G
kapky po sklech kanou a zpívaj píseň 
            F"mi                  Hmi
známou o jedný noci plný zázraků. 


Noc byla plná tónů a veselí a přání, 
až zdálo se, že nikdy neskončí, 
jenže štěstí ví, kde hranice má svý 
a není člověk, co mu poroučí. 

           D    A              Hmi
R: Plná náruč planejch růží,
   A                           D
   každý ráno jedna usychá.
   D     A               Hmi
   vím, kolik mi jich zbývá,
         A                 F"mi      Hmi
   den za dnem plyne a čas pospíchá.
 

Byl silnej a byl krásnej, měl vlasy černočerný 
a pohled, kterej srdce rozpálí. 
v tu noc řek, že je šťastnej v mý blízkosti 
a stejný byly city v mojí duši nestálý. 
 
Letmej dotek, slůvka něžná, jeho horkej dech a smích, 
to teď patřili jen mně, co k tomu říct, 
a pak v den svatební, kdy zvony kostelní, 
jsou slyšet v dálce, znějí čím dál víc. 

R: Plná náruč planejch růží, 
   každý ráno jedna usychá. 
   vím, kolik mi jich zbývá, 
   den za dnem plyne a čas pospíchá. 

Dál utíkala léta a zdálo se, 
že štěstí je spokojený jenom u nás dvou. 
jednou nevrátil se z práce domů a já s předtuchou 
jsem čekala, až stíny vylezou. 
 
Teď náruč planejch růží není k mání, 
jsou jako troud a vítr už je svál 
noc zázraků i tóny zvonů hasnou,
jen já u okna stále čekám dál.
jen já u okna stále čekám dál.