Plakala jsem

Málem utopils mě na lžíci dnů,
jak mravence v medové pasti,
dal jsi poslední sbohem mým snům,
pomníkům dívčích let.

Málem zbudoval jsi ve státě stát,
pevnost pro dodinné štěstí.
Dals mi stejnokroj, dal jsi mi řád,
mohli nám závidět.

Plakala jsem taky plakala,
pak si přiznala to ráno,
že kdybych se v sobě vyznala,
tak si asi řeknu - nevídáno!
Nejsem objeť, jsem jen trochu pitomá,
zvednu kotvy dokud se to dá,
ta ráno, to ráno, to ráno.

Málem přesvědčils mě, že nemám vztek,
i když to ve mně jen hrálo.
Přísun luxusu, to byl Tvůj lék,
platil jsi dost a rád.
Málem stačilo a vzala bych nůž,
čepel se leskla tak vábně,
léta věznice, jsi mrtvý muž,
i to se mohlo stát.

Plakala jsem taky plakala,
pak si přiznala to ráno,
že kdybych se v sobě vyznala,
tak si asi řeknu - nevídáno!
Nejsem objeť, jsem jen trochu pitomá,
zvednu kotvy dokud se to dá,
ta ráno, to ráno, to ráno.

Málem utopils mě na lžíci dnů,
jak mravence v medové pasti,
dal jsi poslední sbohem mým snům,
pomníkům dívčích let