Cukrářská bossanova

         Cmaj7  C#dim      Dmi7  G7
1. Můj přítel snídá sedm kremrolí,
               Cmaj7         C#dim
   a když je spořádá, dá si repete,
    Dmi7   G7
   cukrlátko,
             Cmaj7 C#dim           Dmi7 G7
   on totiž říká:"Dobré lidi zuby nebolí
            Cmaj7          C#dim
   a je to paráda, chodit po světě
      Dmi7 G7            Cmaj7 C#dim Dmi7 G7
   a mít, mít v ústech sladko."

     Cmaj7 C#dim  Dmi7             G7
R: Sláva, cukr a káva a půl litru becherovky,
    Cmaj7       C#dim         Dmi7              G7
   hurá, hurá, hurá, půjč mi bůra, útrata dnes dělá čtyři stovky,
            Cmaj7           C#dim
   všechny cukrářky z celé republiky
            Dmi7             G7
   na něho dělají slaďounké cukrbliky
             Emi7            A7
   a on jim za odměnu zpívá zas a znovu
    Dmi7    G7                 Cmaj7 C#dim Dmi7 G7
   tuhletu cukrářskou bossa-novu.

2. Můj přítel Karel pije šťávu z bezinek,
   říká, že nad ni není,
   že je famózní, glukózní, monstrózní, ať si taky dám,
   koukej, jak mu roste oblost budoucích maminek,
   a já mám podezření,
   že se zakulatí jako míč,
   a až ho někdo kopne, odkutálí se mi pryč
   a já zůstanu sám, úplně sám.

R:

3. Můj přítel Karel Plíhal už na špičky si nevidí,
   postava fortelná se mu zvětšuje,
   výměra tři ary,
   on ale říká:"Glycidy jsou pro lidi,"
   je prý v něm kotelna, ta cukry spaluje,
   někdo se zkáruje, někdo se zfetuje
   a on jí bonpari, bon, bon, bon, bonpari.

R: