Návraty do dětství

V kytaře mé jsou příběhy, zapsaané z mladých let.
Klíčem k ním jsou nápěvy zahráté právě teď.
Vzpomínám si na dětství, tak klukovských čas her.
I když jejich vítězství, nebyla vždy fér.
Vzpomínám na dětství, tak klukoských čas her...
I když jejich vítězství nebyla vždy fér.

S tátou, když jsme v oblacích, svý draky pouštěli.
Častokráte s ozvěnou, jsme ještě slyšeli.
To mámino volání, že o nás starosti má.
A tátova kárání, teď vím, že účinná.
To mámino volání, že o nás staarosti má.
A tátová kárání, teď vím, že účinná.

Každý snad má svůj dětský svět.
Chtěl by si najít cestu zpět.
Však brána je k ním zamčená, už stovky dní.
Nestačí klíčem otevřít, zpátky ty chvíle nelze vzít.
Však hodně z nás o návratech stále sní.

Dneska hledím na syna a zvláštní pocit mám.
Že se brána otvírá a já se ocitám.
Na prahu samých radostí, z rozjásaných let.
Vrátil bych se bez řečí, hrozně rád a hned.
Na prahu samých radostí a z rozjásaných let.
Vrátil bych se bez řečí, hrozně rád a hned.

Každý má svůj dětský svět,
Chtěl by si najít cestu zpět.
Však brána je k ní zamčená už stovky dní.
Nestačí klíčem otevřít, zpátky ty chvíle nelze vzít.
Však hodně z nás o návratech stále sní.