Neznámý autor / Jarka Janovcová |
Má rodná zem |
Když slunce vstává, písní své spáče budí úsměv na tváři vykouzlí odešlo všechno, co studí. A ty se díváš říkáš krásná je má ZEM a je tak moudré, že patří odvěků nám lidem všem. Jak se tak dívám - dík očím svým to všechno zřím. Co v sobě krás Země má jak málo o ní vím. Svého srdce se ptám, co dělat s tím vším já smím. Kéž volněji dýchá a lidská pýcha ji nezraní. …………….. Moře je modré, lesy svou zeleň znají Hory jsou bílé, kde vločky svá kouzla tají. Co krás vnímat smíš neříkej dál už nic, ruku mi dej potom půjdem dál těm krásám všem vstříc. Vem s sebou lásku svou - Stačí ji v uzlíčku mít, dát srdce půl jak chléb a sůl nechej ji znít. Tu planetu snů - napříč všem rušným dnům miluj jí a v úctě měj ať člověku zbývá veliká síla učit v lásce ji mít. |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 14:42:57 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |