Vosa |
Odpouštíš |
To, co jsem udělal, proto není slova odpuštění, tvoje srdce jsem rozdupal, to, co dříve bylo, dnes už není. Na hlavu mi dopadá sníh, který víří zimní královna. V pohádkách to dobře končívá. ale naše láska je zničená. Už zase zvoním u dveří, už zase hledám tvoji tvář, jenže ta už pro mě není, to kouzlo v ní jsem zničil já. Už zase zvoním............. sólo: Ani jeden z nás netušil, jak to všechno zničím, naše plány jsem smazal a nevěděl, že se s te-bou rozloučím. Láskou jsme byli spjati, na cestu dlouhou vyslaní, cesta dlouhá celá staletí, ale osud ji zkrátil na pár dní. Už zase zvoním u dveří, už zase hledám tvoji tvář, jenže ta už pro mě není, to kouzlo v ní jsem zničil já. Už zase zvoním........... sólo: Teď bloudím světem, jak jsem snil, tak jsem ho nepoznal a já, jak ten blázen, věřím v naší lásku dál. Už zase zvoním u dveří, už zase hledám tvoji tvář, jenže ta už pro mě není, to kouzlo v ní jsem zničil já. Už zase zvoním .......... jenom já(á á), jenom já |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 15:13:22 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |