Modrá kukadla

Jako květ, je má milá,
v celičkém světě jediná,
oči má jak oblohu
proto jí zradit nemohu.

Každičký den, než jde spát,
políbení musím jí dát,
u vrátek jí sbohem dám
a do okénka zazpívám.

Ty máš kukadla, jak zrcadla,
hned všechno vím, hned všechno znám,
mě stačí když se do nich podívám.
Bože ty máš tvářičky, jak růžičky
hned všechno znám, hned všechno vím,
jak já je jenom políbím.

Až bude, muzika hrát,
my půjdem spolu tancovat.
Basa až pak zabručí,
já jí hned sevřu v náručí.

Do ouška pak zašeptám,
že nejradši ze všech ji mám,
dříve než, se rozední,
dáme si tuhle poslední.

Ty máš kukadla, jak zrcadla,
hned všechno vím, hned všechno znám,
mě stačí když se do nich podívám.
Bože ty máš tvářičky, jak růžičky
hned všechno znám, hned všechno vím,
jak já je jenom políbím.

Ty máš kukadla, jak zrcadla,
hned všechno vím, hned všechno znám,
mě stačí když se do nich podívám.
Bože ty máš tvářičky, jak růžičky
hned všechno znám, hned všechno vím,
jak já je jenom políbím.