Vagóny

   C                  F                           C
1. Na to moje zpívání stačí jenom když mám velkou chuť
   C                  F                         C
   mínus první podání poslouchej a na chvíli se vzbuď 
   F                                            C
   u stánků se tráva už normálně s tiskem všude prodává
   C                         F                        C
   jestli my jsme nespali a zatím čas šel rychle za náma. 


2. Na to tvoje zpívání za ta všechna léta jsem si zvyk 
   upřímný a naivní, sem-tam ňáká šmíra, ňákej vzlyk 
   kočovnej si herec múj, kapesník si otřu ze tvejch slov 
   nikdy se jich nezbavím, ve mně jsou jak černý slzy vdov. 

R: Víš co? Pojedeme ještě dál zase jednou rozezpívat sál, 
   jako v dobách před léty, kdy nás auťák za písničkou hnal, 
   Možná je to tisíc let, možná v kloubech asi bolí nás, 
   čert vem ňáký starosti, budem zpívat dokud máme hlas. 

3. Až nás pán Búh nakloní, po každým se jednou slehne zem 
   písničky tu zústanou, ty nás budou na zem vracet zpět 
   z nebeskýho vagónu mávat budem kam nás osud sved 
   ještě hoří ze dřeva uhlík co si z táboráku zved. 

R: Víš co? Pojedeme ještě dál zase jednou rozezpívat sál, 
   jako v dobách před léty, kdy nás auťák za písničkou hnal, 
   Možná je to tisíc let, možná v kloubech asi bolí nás, 
   čert vem ňáký starosti, budem zpívat dokud máme hlas. 

mezihra 

   Víš co? Pojedeme ještě dál zase jednou rozezpívat sál, 
   jako v dobách před léty kdy nás auťák za písničkou hnal, 
   do ztracena 
   ... možná je to tisíc let možná v kloubech asi bolí nás 
   čert vem ňáký starosti, budme zpívat dokud máme hlas.