Kdo lásku dává

Nananananananana, nananananananana, 
nanananananana, nananananana. 

Zastavit sen slunce umí, den už stále je plný krás, 
do větru vánek si šumí, jen lesa hlas budí nás. 
Tak už je čas, konec snění, den plný krás zavoní, 
oba dva cítíme chvění, jen tmavá noc o nás ví. 
Je tajemství v tichu lesním, 
s ozvěnou šeptám, ze jsem s ním. 

Lásku, ten kdo dává, lásku muže mít, 
víme, ze je tak žhavá, my dva budem s ní.
Z výšky slunce kývá, zpívá skřivan nám, 
láska, že často mívá ten i drahokam. 
Lásku, kdo v srdci skrývá, ten ji má dlouho sám. 

Nananananananana, 
nananananananana, 
nanananananana, 
nananananana. 

Kdo ráno si píseň zpívá, den prosvetli tisíc krás, 
a kdo se jen smutné dívá, ten bude mít v duši mráz. 
Když srdce najde to druhé, tu uslyšíš souznění, 
svážem mašlí zlatým kruhem, pak bude ráj na zemi. 
Dvě srdce jsou v rytmů jedním, 
po boku štěstí, budem s ním. 

Lásku, ten kdo dává, lásku muže mít, 
víme, ze je tak žhavá, my dva budem s ní.
Z výšky slunce kývá, zpívá skřivan nám, 
láska, že často mívá ten i drahokam. 
Lásku, kdo v srdci skrývá, ten ji má dlouho sám.