Domažlický dudáček

1. U domažlické brány, dudáček tam sedá.

   Proč mně má láska zapomenout nedá,

   proč mně má láska zapomenout nedá.



2. Až půjdu do kostela, pěkně ho poprosím,

   Zahrej dudáčku, ať srdce potěším,

   zahrej dudáčku, ať srdce potěším.



R: Zadudej, dudáčku, zadudej, písničku, kterou jsi hrál,

   když domažlickou branou můj milej se mnou se vodíval,

   když domažlickou branou můj milej se mnou vodíval.



   Zadudej, dudáčku, zadudej, až tebe uslyší hrát,

   pak možná jen na chvíli vzpomene, jak mě míval rád,

   pak možná jen na chvíli vzpomene, jak mě míval rád.