Směs Bee Gees

Sto a jedno slovo, sto a jedno slovo říkej dál. 
Mlč, hlásku plný medu, říct ti nedovedu, tak mluv dál. 
Ten příběh však je krátký a vím, že nelze další řádky psát. 
Už dřív než včera každý z nás na jiném břehu sám asi stál. 
Tma a samá voda, cit nám hasne, škoda, dřív než vzplál. 
Proč foukat do plamínku jen, by na chvilinku krásně hřál. 

Sto slov ať na to padne, jak je krásné lásku vzdát. 
Sto krásných slov a zavírá se dům, když není dál co dát. 
Sto krásných slov a zavírá se dům, když není dál co dát. 
Sto krásných slov a zavírá se dům když není dál co dát. 

K úvahám zbloudilým, jsem jenom platný já bych sám, ač se znám, 
stal se tím, stínem nádherně bláznivým,
co doufá, že vás, okouzlí tesklivým souvětím. 

Křížem krážem jsem jít si přál, až by vítr z dálky vál, 
až se k ránu zrůžoví kraj vlídný, pak snad básníkem stát se smím
a v básni příměr dát, vím, že led, který nejde skrýt, má tát. 

Vzpomenout, snad se přísluší a zbývá, 
povadlých kytek, pár snů se ptát 
můžu chtít zpátky klíč co otvírá váš dům 
býval můj a musí zase být na co lhát. 

Křížem krážem jsem jiít si přál, až by vítr z dálky vál, 
až se k ránu zrůžoví kraj vlídný, pak snad básníkem stát se smím 
a v básni příměr dát, vím, že led, který neejde skrýt, má tát.