Blues toulavého šoféra

Jen z města do města, vede moje cesta
pořád měním se svým vozem směr, 
únava se množí když rozvážím zboží
ze západu k jihu, na sever. 

Z rovin Virginie do Pensylvánie, přes Ohio do Indiany
a pak dlouhá štreka na mě zase čeká dolů, do Alabamy. 

R: Dál, dál s náklaďákem svým.
   Dál, dál krajem neznámým.
   Dál, dál, dál jen o tom sním,
   až projedu brány do mý Lousiany 
   do rodnýho New Orleans.

Plnou nádrž beru, když teď ze severu
brázdím křížem krážem Michigan,
když pak v Minnesotě prší,
já v tý slotě nevím, je-li noc a nebo den.

Ve státě Tennessee za mě se zavěsí
polda a já musím ubrat plyn
a tak Karolínou s mojí károu línou
řítím se jak čertův syn.

R: Dál, dál s náklaďákem svým.
   Dál, dál krajem neznámým.
   Dál, dál, dál jen o tom sním,
   až projedu brány do mý Lousiany
   do rodnýho New Orleans.

Pak se peklo spouští v Arizonský poušti,¨
prokluzuju v písku s mašinou.
slunce pěkně peče, když se auto vleče¨
dlouhou Coloradskou plošinou.

Hotely v Texasu jako v Arkansasu 
jako motoresty v Montaně,
že jsou špatný lhal bych, ale radši spal bych,¨
doma jen tak ve vaně.

R: Dál, dál s náklaďákem svým.¨
   Dál, dál krajem neznámým.
   Dál, dál, dál jen o tom sním,
   až projedu brány do mý Lousiany
   do rodnýho New Orleans.