Bobr a Motýl / Stanislav Tomanec (Gejza) |
Ta naša trnková (parodie na Vyznání) |
1. Znám ťa hrozně dlůho, celý život snad mám ťa plné humno, Dolněmčanský sad trvalo to dlúho, než zarodilas, málem deset roků, než byl první kvas 2. Každé ráno vstávám, ty si klidně spíš naději si dávám, že snad zarodiš, trápím sa a nevím co si myslet mám náhle tady stojím tebja objímám. R: Ty si má trnka, ty jsi můj strom, ty ňa podepřeš až půjdu dom, ty jsi má trnka tebe chcu mít, ohnivý nápoj z tebe chcu pít. 3. Tvůj kmen aj halůzky večer polaskám postříkám ťa v dubnu proti pilatkám trocha chlévskej mrvy ti neuškodí enom když sa letos něco urodí. 4. Tvoje plody s velků lásků posbírám ani jednu stopku tady nenechám nasýpání bečky zní jak tichý bas těším se jak bude voňavučký kvas. R: Ty jsi má trnka, každý to ví, že nápoj z tebe vrací zdraví v žalůdku hřeje, barví líce, pravá slovácká slivovice. 5. Ty spíš zimním spánkem, já však pilno mám chodim kolem kotla, míšám, přikládám, z chladiča když teče, už sa usmívám su na tebe pyšný, že ťa trnko mám. 6. Evropska unija iný názor má voda, líh a cukr, že je originál chtěli by nás učit jak máme páliti my jim na to řeknem, běžte do řiti. R: /: Ty jsi má trnka, každý ťa zná, chutnal ťa děda, tata aj já, těžko změníme co je dané, sme zkrátka všeci Dolněmčané. :/ |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 14:45:17 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |