Greenhorns (Zelenáči) / Miroslav Hoffmann![]() |
Bylo jí sedmnáct |
C G Začlo to v pondělí, já vyjel ven, C od mojí garáže pár bloků jen. F Zahlídnu zjevení snad je to klam, C G C snad je to archanděl sám. C G Stojí tam opodál holka jak rtuť, C má nohy štíhlý a báječnou hruď. F Ale já rukou máv, řek jsem si nic, C G C bylo jí sedmnáct, mě třikrát víc. C G Další den, v úterý, v ten samej čas, C stála tam znovu a já jenom žas. F Kývla jen rukou já na místě stál, C G C spolu pak jeli jsme dál. C G Povídá "šofére vzdávám ti dík, C že jsi mi nabídnul svůj dostavník." F Na tvář mě políbí, ale já nic, C G C bylo jí sedmnáct mě třikrát víc. C G Ve středu, ve čtvrtek v ten samej čas, C brzdím a dveře ji otvírám zas. F Sukně má den co den, čím dál, tím víš, C G C kůži jak bronzovou plyš. C G V pátek při loučení vypíná hruď, C líbej mě šofére, jestli máš chuť. F Přemáhám touhu, když říkám si nic, C G C bylo jí sedmnáct mě třikrát víc. C G V sobotu nepřišla a já nejsem mnich, C tak navštívím dům,v kterým sídlí prej hřích. F Stála tam u baru, jak anděl sám, C G C v rouchu těch prodejnejch dam. C G šeptá mi: "Šofére vítám tě pojď, C mám krásnej budoár, budu tvá choť." F Já poznal rád než jsem stačil si říct, C G C že je jí sedmnáct mě třikrát víc. |
![]() Vytištěno dne: 15. 04. 2025, 12:24:22 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |