Paní Svobodová

Konečně jsem vás potkal

půvabnou a mladou

jak bezstarostným krokem

procházíte Prahou

a ukrytá za tmavé brýle

prohlížíte si Václavák



Dál,dál je tady Václav,

jako dřív, jako tenkrát,

když přísně tajně jsem vás miloval.



Tak jak se pořád máte,

paní Svobodová,

nechcete si jít sednout

na dvě na tři piva

a možná vám i vyznám lásku

jen co se trochu napijem.



Dál, dál teče tu pivo,

jako dřív, jako tenkrát,

když přísně tajně jsem vás miloval.



Čím dál veselejší

jsou ty řeči vnější

už jsem při tykání

ještě nezbednější

a vrchní počítá čárky

a čeká, kdo to zaplatí.



Tak nezlobte se na mě

paní Svobodová

já už musím končit,

mám povinnosti doma

a možná zase někdy

projdem spolu Václavák.



Dál, dál jsme jenom lidi,

jako dřív, jako tenkrát,

když přísně tajně jsem vás miloval.