Bělásek ztracený v dálkách

Chvíli stát s tou holkou prolhanou, bláznivou
tam v letním kině kde se promítá ránům
Tříska v prstě, v botě díry, smích, zůstanou
volňáskem dávno už straceným v dálkách

Čet’ jsem v oknech (čet’ jsem v oknech), okolních domů
povědomý hlas za mnou vykřik’ sbohem
Mihla se kolem (aha) sklenici mou zdvihla
Koš lákavých nabídek a slibů vzala s sebou

Přešel rub a líc na stovky způsobů
jak proměnit se v nic a někam vlézt
nedochvilnost času a nepřesnosti pavouků
svázala jistota nití z komorního Á

Nezkreslený metr a nesouměrnost zeměkoule
ruku v ruce šašky si z nás tropí
Přátelství mi nabíd’ i pouliční pes
rána se zacelí, ale střed v ní zůstává

Okno na dvůr silně ospalý, zmámený
vrkot a ty se v něm panenkou stáváš
Zvlhlá tráva, denní trápení zůstanou
běláskem dávno už ztraceným v dálkách