Karel Fictum / Josef Vašíček |
Vzpomeneš |
1. Ve tvých očích oheň plál, když jsi za mnou chodíval, kde roste les, mladý háj, ať byl podzim nebo máj. Jarní vítr tiše vál, květem čmelák zabzučel, každý strom jsi dobře znal, a vždy jsi cestu našel. 2. Ve svých očích slzu mám, když dnes na to vzpomínám, proč přestal jsi mít mě rád a už jsi mne nechtěl znát? Jarní vítr tiše vál, ty jsi za mnou nepřišel, každý kdo tě znal se ptal, proč tě dlouho neviděl. Trio: Vzpomeneš a slza ti skane, ale já řeknu ti dnes už ne; na mne víc nečekej pod lesem, dnes už vím,že pro tebe nejsem. Vzpomeneš a budeš litovat, dobře víš,žes zradil častokrát; srdce mé je jako z kamene, mne jiný dnes čeká pod lesem Vzpomeneš a budeš litovat, dobře víš,žes zradil častokrát; srdce mé je jako z kamene, mne jiný čeká tam dnes |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 20:32:44 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |